Vůbec první zmínka o plebánii je z roku 1352. V roce 1384 je uváděna v seznamu desátků, vypsaných pro krále Václava. První původně dřevěný kostel byl v obci postaven zřejmě již kolem roku 1300. Za husitských válek užívali kostel utrakvisté. Mezi lety 1626 až 1630 patřil duchovní správou do Přepych, kde tehdy sídlil jediný katolický kněz na opočenském panství. V roce 1748 byl dřevěný kostel hrozící zřícením rozbořen a z finanční podpory hraběte Rudolfa Colloreda byl postaven kostel zcela nový – kamenný. Základní kámen byl položen 8. září 1748 a novostavba byla posvěcena 25. listopadu 1752. Opraven byl v roce 1971.
Je to jednolodní stavba s presbytářem, na severní straně se sakristií a na jižní straně s kaplí. V západním průčelí je hranolová věž. Fasáda je hladká, nečleněná, nároží věže jsou zkosená a členěná pilastry.
Hlavní oltář, kazatelna a zařízení jsou barokní z doby výstavby kostela. Figurální výzdoba oltářních soch sv. Kateřiny a sv. Barbory a kazatelny z roku 1755 je dílem královéhradeckého řezbáře Františka Deckera. Původní cínová křtitelnice z roku 1558 s českým nápisem byla roku 1796 prodána a za utržené peníze byl pořízen postranní oltář sv. Jana Křtitele. Ten byl zhotoven téhož roku řezbářem Bartošem z Dobrušky. Uprostřed kostela je pod dlažbou velká krypta, v níž byli v minulosti pohřbeni někteří místní faráři.