Každý první pátek v měsíci je v 17:30 h sloužena v kostele sv. Mikuláše v Bohuslavicích nad Metují mše svatá, po které následuje pobožnost k Nejsvětějšímu Srdci Páně před vystavenou eucharistickou svátostí. Obřad je zakončen svátostným požehnáním.

O úctě k Nejsvětějšímu srdci Páně

V druhé polovině XVII. století se Pán Ježíš zjevil francouzské mystičce Markétě Marii Alacoque a předal ji poselství, které v našem životě víry může mnohé změnit. Této světici, sestře kláštera Navštívení v Paray-le-Monial, Ježíš ukázal své srdce a řekl: „Toto je srdce, které tak milovalo lidi, že jim dalo vše, co mělo.“

Během setkání Pán Ježíš předal sestře Markétě Marii sliby nasměrované ke ctitelům Jeho Srdce. Byly popsané v dopisech. Už po její smrti rozptýlené informace byly sebrány a sestaveny ve známých 12 slibů:

    1. Budu je těšit ve všech jejich útrapách a protivenstvích.
    2. Budu žehnat všem jejich pracím a podnikům.
    3. Dám jim všechny milosti potřebné jejich stavu.
    4. Budu jejich bezpečným útočištěm v životě, ale zvlášť v hodině smrti.
    5. Hříšníci naleznou v mém Srdci pramen a nekonečné moře milosrdenství.
    6. Duše vlažné se stanou horlivými.
    7. Horliví se brzy povznesou k velké dokonalosti.
    8. Kněžím dám milost, že přivedou k pokání i nejzatvrzelejší hříšníky.
    9. Rodinám, v nichž se bude mé Srdce uctívat, dám pokoj a mír.
    10. Budu žehnat domům, v nichž bude vystaven a ctěn obraz mého Srdce.
    11. Jména těch, kteří tuto úctu rozšiřují, budou navždy v mém Srdci.
    12. Těm, kteří po devět měsíců každý první pátek půjdou ke svatému přijímání, dám milost, že vytrvají v kajícnosti až do konce a nezemřou ve stavu nemilosti. Mé Srdce jim bude bezpečným útočištěm.

Postoj Církve

Apoštolský Stolec teprve po přísných a důkladných vyšetřeních dovolil slavení svátku a také uctívání obrazů Ježíšova Srdce v dnes všedně přijatých formách. Prvním z papežů, který potvrdil pobožnost k Srdci Pána Ježíše a také svátek některých diecézí a řádů, byl Klement XIII. Udělal to v roce 1765 – tedy skoro 100 let po zjeveních. Rozhodujícím však v této věci bylo memorandum polských biskupů poslané papežovi v roce 1765. Memorandum udává nejprve historický vývoj kultu, následně dokazuje hluboce jeho správnost a dobra, která vyplývají z této pobožnosti. Papež Pius IX. v roce 1856 rozšířil svátek Srdce Pána Ježíše na celou Církev. Lev XIII. 31. prosince 1899 odevzdal do péče Ježíšova Srdce celou Církev a lidský rod.

Zaslíbení, především poslední z nich, nelze chápat jako pověru či jako laciný recept, jak „spolehlivě dosáhnout nebe“. Máme je chápat a vykládat na základě Písma svatého a učení církve. Zaslíbení jsou součástí božské pedagogiky: Ježíš chce tímto způsobem k sobě přitahovat lidská srdce. To, co Pán žádá, je rozhodnutí k životu v lásce.